Nový Zéland - Soul (mezipřistání)

Ahoj ahoj ahoj,
tak se poprvé ozývám z cesty na Nový Zéland. Právě sedím v letištní hale na mezinárodním letišti v Soulu. Před hodinou jsme přilétli. První, co jsem udělal bylo, že jsem si našel kuřárnu a dal si spartičku. V letadle byl totiž zákaz kouření, což se dalo očekávat.
Let probíhal naprosto v pohodě. Skoro žádný turbulence, hromada místa, skvělý jídlo. Celkem mě překvapilo, že letadlo letělo poloprázdný. Já měl například pro sebe dvě místa u okna nalevo. Takže jsem pěkně viděl na tribunu při odletu a měl dost místa na rozvalení se. Přibližně hodinu po startu jsme dostali večeři, která byla jedním slovem skvělá. Takhle dobře jsem se nenajedl ani u nás v restauraci. Možná to bylo i proto, že jídlo bylo na mě až moc exotický. Rybí polévka s chaluhami (nebo něco podobného) a jako hlavní jídlo byla rýže se sezamovým olejem a k tomu nějaký blíže nespecifikovaný ingredience. Jediný co jsem z toho znal byly malý žampiony. K tomu byl výborný salát, který opět nevím z čeho byl. Bylo to dost ostrý, ale to mám rád. Pak ještě tiramisu, jako zákusek. K tomu sem si dal tři pifka a ještě červený víno. Ranní jídlo bylo celkem normální. Žádná exotika.
Co se týče trasy letu. Letěli jsme z Prahy směrem na Moskvu, kterou jsme oblétli ze severu. Dále pak na Jekatěrinburk. Dále přes Sibiř, přes Mongolsko, kde jsem letěli nad jeho hlavním městem, přes Čínu a jakoby ze severu jsme přilétli do Soulu. Jak jsem předpokládal, Severní Korei jsme se vyhnuli. Ale jen o kousíček. Viděl jsem její pobřeží. Je to zvláštní pocit dívat se do země, kde vládne nejhustší diktatura na zemi.
Musím zmínit jednu pohodovou chvilku v letadle, někdy v půlce letu. Objednal jsem si pifko, ke kterému jsem dostal skvělý americký medovo-slaný arašídy. Do sluchátek jsem si pustil vážnou hudbu a z okýnka sledoval jak pode mnou ubíhají do oranžova zabarvený města a nade mnou pomaleji ubíhající stříbrný hvězdy. Do toho všeho krásně svítil měsíc. V tu chvíli jsem si začal uvědomovat , jak moc dobře jsem udělal a se šibalským úsměvem jsem si představoval, co vše mě ještě čeká.
Na letišti v Soulu jsem se seznámil s jedním klukem o kterém jsem si myslel, že poletí se mnou až do Aucklandu. Nakonec z něj vypadlo, že letí do Sydney studovat postgraduál z politologie. Tak tu teď oba sedíme v letištní hale, notebooky máme na kolenou a datlujem :-). Mimochodem od něj jsem se dozvěděl, že je tu jedna Wi-Fi síť zadarmo a já si pár minut před tím předplatil 2 hodiny za 6 dolarů :-(. Zbytečně.
Už se těším až dostanu hlad, neboť jsem si vyhlídnul v jednom "bufetu" nádherně vypadající sushi za 10 U.S. dolarů. Což mi přijde jako dost málo.
Tak to by zatím stačilo. Jdu si zapálit do kuřárny plný korejců. Jsem dost unavenej, neboť jsem spal asi hodinu. Doufám, že v druhým letu se vyspím víc.
A nakonec přidávám pár fotek

Dodatek I:
Po krátkém přesvědčování, že se mi rozbila Wi-Fi karta v počítači, mi bylo navráceno 6 dolarů :-)

Dodatek II:
Chtěl bych moc poděkovat všem, co se se mnou přišli rozloučit na Ruzyň. Moc mě to potěšilo a dojalo. Hlavně skoro-brečící Zéďa mě dojal. Skoro sem to nevydržel.. :-)

Dodatek III:
Tak sem si zašel na to sushi. To byl jako fakt nářez. Bylo to strašně dobrý a hlavně ty chutě byly hrozně neobvyklý. Asi pro mě zatím nejkulinařštější zážitek. Ty hůlky co mi k tomu dali jsem po pár minutách zahodil a došel si pro vidličku a nůž. Protože bych asi jinak nestihnul letadlo :-)
Cena: $13.70